Jedním z krásných momentů šampionátu je jistě příběh polského obránce Jakuba Procházka. Devatenáctiletý rodák žije odmalička v České republice. Jeho maminika je ale Polka, a tak Jakub Procházka neváhal a sám si napsal o reprezentační dres Polska. Ono to vyšlo a Jakub tak bojuje na šampionátu v polských barvách.
Jakube, jak se vůbec zrodila myšlenka reprezentovat Polsko?
Myšlenka se zrodila v ten moment, kdy jsem si uvědomil, že mám dvojí občanství. Když se šampionát blížil, tak jsem si říkal, proč nezkusit oslovit polský tým. V prosinci minulého roku jsem napsal manažerovi polské reprezentace, takhle se celá myšlenka zrodila. Říkal jsem si, že zahrát si na takové akci musí být skvělé. Šampionát je vrcholem kariéry. Jen jsem to zkusil, jsem moc rád, že to vyšlo.
Jak celý proces probíhal?
Zprávu jsem mu zaslal přes sociální síť. Odpověděl mi po několika hodinách, dal mi kontakt na kluky, kteří hrají v Česku, takže na Wojteka Malajku a Nikodema Gawronskiho, se kterým působím právě tady na šampionátu. Spojil jsem se s nimi a průběžne jsme vše řešili. Vzniklo z toho poté to, že jsem dostal nominaci na soustředění, které bylo v Polsku. Tam jsem se viděl poprvé s týmem, někdy v průběhu února.
Co tamější federace, jak na to reagovala?
Reagovali velmi kladně. Všechno proběhlo hladce a v rychlosti. Strašně rád bych jim poděkoval, protože si myslím, že většina lidí by to smetla ze stolu, protože byl tým v nějaké fázi přípravy, ale polský tým mě vzal mezi sebe. Moc si to užívám.
Jak jste na tom s polštinou? Mluvíte plynule?
Ano. Jelikož mám půlku rodiny z Polska, tak na mě odmalička mluvili, takže jsem se naučil. Nemám s tím žádný problém, takže tu s komunikací také není problém.
Máte za sebou základní skupinu, dvě jasná vítězství. V týmu musí jistě panovat spokojenost.
Určitě panuje spokojenost s výsledkami. U té předvedené hry to není ještě podle představ. Máme trochu problém na začátku utkání se dostat do hry. V šatně si vše ale vyříkáme, a myslím si, že se zlepšujeme každou třetinu. U nás převládá především týmový duch. Vyhráváme jako tým, určitě ne jako jednotlivci, to je velice důležité. Parta je skvělá.
Včerejší utkání s Rakouskem bylo ale dlouho vyrovnané. Co podle vás rozhodlo?
Určitě rozhodla druhá třetina. Chtěl bych pochválit Rakušany. Hráli nepřijemný florbal, vysoko napadali, což jsme si museli zvykat. Po první třetině jsme si řekli, co musíme zlepšit. Myslím si, že od druhé třetiny jsme přebrali otěže hry, a opět jsme to zvládli jako jeden tým.
Jak jste se připravoval na šampionát, když vezmu v potaz, že se nehrály dlouhou dobu ligové zápasy?
Naposledy jsem hrál soutěžní klání v říjnu minulého roku, to je dlouhá doba. Trénoval jsem individuálně, zařídil jsem si i nějaké tréninky v klubech v Čechách. Hrozně bych chtěl poděkovat polskému týmu, že mi umožnili trénovat i v Polsku. Sice to bylo náročné na dopravu, ale jsem moc rád, že jsem tuto možnost měl.
S jakými cíli přijelo Polsko na juniorský šampionát?
Určitě se chceme vrátit do elitní skupiny. Myslím si, že tenhle tým má velkou vniřní sílu. I předvedená hra dokazuje to, že dokážeme hrát s nejlepšími týmy. Našim cílem je tedy to, abychom za dva roky mohli hrát opět mezi elitou.
Jste na šampionátu již několik dní. Jak se vám líbí celá organizace turnaje?
My jsme před šampionátem ještě měli soustředění, kde jsme se připravovali. Ladili jsme taktiku a další herní věci. Musím říct, že šampionát probíhá skvěle, je skvěle zorganizován. Rozhodčí, organizátoři a především fanoušci jsou skvělí. Za to bychom jim moc rádi poděkovali, že dorazili do Brna a podporují nás. Všechno klape na jedničku. Jsem moc rád, že přijeli i týmy jako Itálie, kde se florbal začíná rozvíjet, je to určitě pro ně super zkušenost.